Přeskočit na obsah

GABA a čaj

Kyselina gama-aminomáselná neboli GABA má zásadní vliv na lidský organismus. Přirozeně se vyskytuje v našem mozku a řadí se ke klíčovým prvkům při regulaci vzrušivosti neuronů. Mnozí prodejci vyzdvihují pozitivní účinky GABA a doporučují její zvýšený příjem při řadě zdravotních potíží. Pokud ale mluvíme o tak významné látce, je na místě si všechna tvrzení ověřit. Jak je to třeba s její schopností proniknout do mozku, kde má účinkovat a jsou její předkládané účinky ověřenou pravdou?

zdroj: www.flickr.com

Inhibiční a excitační funkce mozkových synapsí

Pokud chceme porozumět vlivu GABA kyseliny na lidský organismus, je nezbytné si vysvětlit fungování zmíněných mozkových synapsí. Inhibiční mozkové synapse náš organismus zklidňují, zatímco ty excitační mají za úkol nás nabudit a stimulovat. Hlavním inhibičním neurotransmiterem (látka sloužící k přenosu vzruchů mezi neurony, pozn. autora) je GABA, zkratka vycházející z anglického názvu gamma-Aminobutyric acidKyselina glutamátová (glutamát) pak působí jako hlavní excitační neurotransmiter.

GABA a glutamát – dva rivalové

Smyslem GABA kyseliny je celkové zklidnění organismu snižováním vysoké hladiny glutamátu, dále např. zbystření myšlení a zefektivnění rozhodování. Excitační působení glutamátu naopak zrychluje pochody v centrální nervové soustavě. Ovlivňuje především kognitivní funkce, učení a paměť. Pokud by náš mozek nedokázal „zpomalit“, nastalo by jeho přetížení a následný kolaps. Zklidnění organismu nastává také během usínání nebo při reakci na stresové situace a úzkostné stavy. Zjednodušeně řečeno můžeme tyto dvě látky vnímat jako dvojici soupeřů, kteří udržující naši nervovou soustavu více či méně aktivní a dlouhodobý nedostatek nebo naopak nadbytek jedné z nich by měl nepříznivý dopad na fungování celého organismu.

Nepříznivé dopady GABA kyseliny

V případě nízké hladiny GABA nastává třes, návaly, pocení, studené ruce, žaludeční obtíže, mírné bolesti hlavy, střídání nálad, chronická nespavost, migrény nebo např. hučení v uších. V případě vysoké hladiny GABA v mozku může nastat zvracení, závratě, ztuhlost a případně i kóma, ze kterého už nemusí být cesty zpět v případě, že půjde o takové množství, které již organismus nezvládne metabolizovat.

kyselina gama-aminomáselná

Nepříznivé dopady glutamátu

Z glutamátu se při jeho nesprávném působení stává podněcovatel patologických stavů, kdy zapříčiňuje neurodegeneraci, chronické bolesti, epileptické záchvaty, deprese či úzkostné poruchy. Dobrým příkladem ilustrujícím krátkodobý dopad vyššího množství glutamátu na náš mozek je kofein. Tato látka utlumuje produkci GABA kyseliny, což vede k nárůstu nervových přenosů. Pocity, které nás zaplaví třeba po vypití kávy, způsobuje nerovnováha mezi oběma kyselinami.

GABA a čaj

Že rostlina čajovníku obsahuje kyselinu GABA, se vědělo už hodně dlouho před objevením metody zvyšující její obsah. Způsob jejího navyšovaní vzešel z výzkumů na uchovávání potravin v roce 1987. Tyto výzkumy byly uskutečňovány v Japonsku pod vedením doktora Tsushida Tojira, který se zabýval uchováváním potravin v anaerobním prostředí, tedy bez vzdušného kyslíku. Během výzkumu bylo prokázáno, že lístky vystavené prostředí bez kyslíku začaly přeměňovat glutamát na kyselinu gama-aminomáselnou.

Proces výroby GABA čaje

Samotný průběh výroby spočívá v umístění lístků do nerezových vakuových bubnů, kde se kyslík nahradí dusíkem, čímž se začne značně navyšovat podíl kyseliny gama-aminomáselné. Aby se dosáhlo požadovaných hodnot daných japonskou normou pro minimální množství látky GABA v čaji (150 mg na 100 g čaje), zůstávají lístky v kontejneru po dobu osmi až deseti hodin při zahřátí na teplotu cca 42 stupňů Celsia. V bubnech se lístky třesou nepřetržitě po dobu až tří hodin. Vyšší koncentrace této kyseliny byla naměřena u čajovníků, které byly zhruba dva týdny před sklizní zastíněny. Způsob zpracování má mimo jiné vliv i na samotnou konečnou vůni čaje, protože navyšuje hladiny katechinů zvaných gallát estery a cítíme tak vůni připomínající různé druhy ovoce, zeleniny, bylin a koření.

Velký boom GABY v Japonsku

V současné době je tento čaj produkován nejčastěji na Tchaj-wanu v podobě oolongu, což je částečně oxidovaný čaj, a prodává se do Japonska. Zajímavostí je, že v Japonsku jsou o přínosech GABA natolik přesvědčeni, že si ji dopřávají nejenom z čaje, ale také např. z rýže, sušenek, bonbónů, kávy, nebo limonád. Je však otázkou, nakolik má smysl důvěřovat informacím o pozitivních a zklidňujících účincích čaje se zvýšeným obsahem GABA kyseliny a nepředpokládat, že se jedná pouze o marketingový tah? My vám k objasnění této otázky předložíme v následujících odstavcích poznatky reflektující současný stav výzkumu působení doplňkově podávané GABA kyseliny.

zdroj: /www.amazon.com

Má doplňkové užívání GABY smysl?

Současné lékařské stanovisko uvádí, že doplňkově podávaná GABA není schopna překročit hematoencefalickou bariéru (viz druhý box) v mozku a mít jakýkoliv jiný účinek, než placebo. Tento závěr se však nedá brát s definitivní platností, neboť dosavadní výzkumy stále nepředkládají jasné odpovědi.

Protichůdné teorie o působení GABY

Mnohé teorie spočívají taktéž v tom, že nízké plazmatické hladiny (úroveň naměřená z krevní plazmy, pozn. autora) GABA vnímají jako dědičný předpoklad pro rozvinutí poruch nálady a její vyšší příjem by měl vznik těchto poruch eliminovat. Současně s tím však panuje také druhý názor, který tuto teorii označuje za značně zjednodušující a nepříliš bezpečnou. Dle toho může zvýšení hladiny GABA u tohoto typu lidí iniciovat depresivní stavy, které odezní až po snížení jejího množství na úroveň přirozenou pro daného jedince.

Nedostatek důvěryhodných studií

Uvedený příklad jedné z mnoha teorií zkoumajících účinky GABA velmi dobře ilustruje jeden zásadní problém – neboť obdobné (vzájemně se popírající) výzkumy se týkají např. předmenstruačního syndromu, léčby mužské neplodnosti či cukrovky – schází jasný konsenzus vycházející z vědeckého zkoumání a klinických studií. Dosud tak existují především pozitivní názory stovek lidí, kteří GABA nakupují a pravidelně užívají a několik studií, u nichž je však možný střet zájmů. Zásadním nedostatkem je absence studií provedených na lidech, které by hodnotily průchodnost GABA skrz hematoencefalickou bariéru. Vhodným kandidátem na rozluštění této otázky je použití magnetické rezonanční spektroskopie (MRS). Tato metoda však vyžaduje důkladnou přípravu z toho důvodu, že není tak jednoduché zjistit množství GABA kyseliny v mozku, neboť se vyskytuje také v cévách mimo bariéru. Nejasná je také otázka jejího působení prostřednictvím účinku na střevní nervový systém.

Vliv placebo efektu

Z výše napsaného je patrné, že vliv placeba nelze vyloučit, protože pokud naše myšlenky ovlivňují chemii našeho mozku a fyziologii, co náchylnějšího pak může být, než neurotransmitery přenášející naše myšlenky. Je ale také možné, že množství GABA pronikající do mozku je příliš malé, než aby bylo klinicky významné, ale dostatečně velké k tomu, aby dokázalo zastavit negativní změny způsobené jejím nedostatkem.

Jiný způsob ovlivnění hladiny GABA

V souvislosti s tématem článku je na místě zmínit také jinou cestu k ovlivnění množství GABA kyseliny v našem mozku. Tuto cestu představují látky působící rozdílným způsobem, kdy na místo přísunu GABA aktivují vyšší produkci této kyseliny přímo v mozku. Toto působení má za sebou více provedených klinických výzkumů týkajících se vlivu některých látek na produkci GABA kyseliny, než tomu je v případě výzkumů vlivu zvyšování hladiny GABA v mozku jejím vyšším přísunem.

Vliv L-theaninu na produkci GABA kyseliny

L-theanin se vyskytuje v čaji ve vysokém množství, nejvíce pak v sypaném čaji s vysokým podílem vrcholových výhonků neboli tipsů a mladých lístků. Jedná se o aminokyselinu s podobnými strukturními vlastnostmi, jako má glutamát. Svým působením stimuluje produkci GABA kyseliny, což je možným důvodem, proč pití čaje nezpůsobuje silné kofeinové nabuzení, jako je tomu v případě kávy. Množství L-theaninu v jednom šálku se však pohybuje v rozmezí od 5-10 mg do 46 mg v závislosti na typu čaje. Terapeutická dávka, se kterou je dosahováno výsledků, se pohybuje v rozmezí od 50 do 200 mg, což odpovídá vypití pěti až deseti šálků čaje.

Pozn.: podobnými účinky disponuje také kořen kozlíku lékařského (Valeriana officinalis) nebo americký ženšen (Panax quinquefolius). Zajímavé je také zjištění týkající se whisky uchované v dubových sudech. Vonné látky vznikající při stárnutí se pravděpodobně vdechováním dostávají do mozku a zvyšují účinek GABA. Stejně tak tomu je v případě vůně oolong čaje.